Zámecký park

 

zamecky park Veduta Glaubitzovy mapy losinskeho panství 1739

Nejstarší dochované zobrazení loučenského zámku a zahrady na vedutě tzv. Glaubitzovy mapy losinského a vízmberského panství z r. 1739. K západní věži (vlevo) přiléhá domek zahradníka

První důvěryhodná zmínka o okrasné květinové zahradě u Loučenského zámku pochází z roku 1682. Ačkoli starší prameny tvrdí, že v Loučné u zámku stával kolem roku 1600 skleník, zdá se to nepravděpodobné, neboť nejstarší část zámku byla postavena kolem roku 1608. Z roku 1739 se na mapě losinského panství zachovalo vyobrazení pravděpodobné podoby barokní zámecké zahrady – šlo o šest čtvercových ploch lemovaných nízkým živým plotem.

Razantních změn se zahrada dočkala za dob hraběte Mitrovského, který panství koupil roku 1833. Jako nadšený příznivce botaniky nechal zahradu přebudovat do podoby tehdy moderního přírodního krajinářského parku s rozsáhlou sbírkou stromů, keřů a květin. Zalesněné partie se střídaly s palouky okrášlené skupinami keřů a květinovými záhony. Velké oblibě se tenkrát těšily jiřiny, těch zde kvetlo na 122 druhů.

zámecký park

Vízmberk (Loučná) v 60. letech 19. století. Vodotrysk v zámeckém parku stříkal do výše osmi metrů.

Plánek z roku 1834 zobrazuje pařeniště, chřestové záhony a také skleník.  V roce 1841 je zmiňována ovocná oranžérie se stromy meruněk, švestek a broskvoní pěstovaných v květináčích, dále skleník a dokonce ananasovna. Ve skleníku zahradník hraběte Mitrovkého opečovával 2400 exotických rostlin, pěstovali sedmdesát ananasovníků, jejichž plody byly zpestřením tabule pro vybrané zámecké hosty.

Pro plány hraběte Mitrovského byla původní zahrada záhy malá, proto park rozšířil i na zámecké pole a pod terénní zlom směrem k řece Desné.

V koncepci parku nesměl chybět vodní prvek – nejvýrazněji byl zastoupen v podobě rybníku s umělým ostrůvkem a vodotryskem. Terénního zlomu nacházejícího se pod rybníkem bylo umně využito pro zbudování umělé jeskyně – grotty. Voda vytékající z rybníku tvoří působivý vodopád přes kamenné oblouky grotty do kruhové nádrže, z níž voda přepadem odtéká do řeky Desné.

zámecky park grotta historie

Grotta na fotografii z počátku 20. století

Dalším své plány hrabě Mitrovský již realizovat nestihl, neboť v roce 1842 zemřel.

zámecky park

Rybník se sochou Neptuna

Již v roce 1844 koupili panství a zámek z pozůstalosti hraběte Mitrovského rodáci ze zdejšího Kociánova bratři Kleinové. Nejpodnikavější z bratrů – Franz Klein I. – zámeckou zahradu důvěrně znal – právě jej si totiž předchozí zámecký pán vybral k realizaci rozsáhlé proměny zahrady v anglický park. Franz Klein se vyučil zahradníkem na liechtenštejnském panství v Lednici a předtím, než jej Mitrovský zaměstnal, nasbíral již s tvorbou zahrad a parků dosti zkušeností. S velikou nápaditostí proto pokračoval se zvelebováním parku. Park vyzdobil pěti litinovými sochami (dodnes jsou zde sochy sv. Huberta, sv. Alžběty a sv. Floriána a na ostrůvku rybníku socha boha Neptuna), pěti kamennými sochami a sedmi terakotovými plastikami. Jedna z kamenných soch představovala Atlanta držícího na ramenou skleněnou zeměkouli. Na skleněném povrchu se jako v zrcadle odrážela okolní scenérie. Na druhém nádvoří uprostřed kamenného bazénu stála socha bohyně lovu Diany. Patrně ve sklenících byla umístěna dvě akvária osázená zlatými rybkami.

Pohled na jižní průčelí zámku, park se dříve rozkládal i za řekou Desnou (na obrázku je patrná vlevo), oba břehy spojovaly tři dřevěné mostky.

Až do roku 1953 se pod zámkem nacházel sklad dříví, náplavní nádrž a pila. Nedaleko se pálilo dřevěné uhlí pro zdejší železárny. Náplavní nádrž byla přeměněna na okrasný rybník se dvěma umělými ostrůvky, plocha skládky dřeva byla po terénních úpravách využita jako ovocný sad, který se stal součástí parku.

V roce 1855 Franz Klein zemřel, na jeho přání byla v témže roce vybudována romantická stavba poustevny na odlehlém místě za řekou. Poustevna byla vybavena prostým nábytkem, mariánským obrazem a litinovou sochou. V témže roce byla pod zámkem postavena mléčnice. Šlo o vzorovou stáj s 22 kravami, kde se návštěvníci mohli osvěžit čerstvě nadojeným mlékem.

V šedesátých letech 19. století nechali Kleinové zhotovit pozoruhodnou pseudogotickou osmibokou kamennou kašnu s vodotryskem zdobenou plastikami osmi delfínů. V tomtéž období byl v horní části parku postaven polygonální altán. Jednotlivé části parku byly pojmenovány podle příslušníků rodu – Franzens Platz, Alberts Platz, Libors Heim či Mariens Ruhe.

zámecky park

Park s litinovým plotem na počátku 20. století

Park byl obehnán ozdobným litinovým plotem, byl vybaven zahradním nábytkem. Na konci 19. století změnila vzhled zámku litinová veranda na jižním průčelí. Stejně jako zámek byla i veranda porostlá popínavými rostlinami.

Zámecký park nesloužil pouze svým majitelům, ale byl za Kleinů zpřístupněný veřejnosti. Po parku bylo rozmístěno několik set tabulek s poučením o domácí i exotické flóře. V zámeckém parku byly dokonce postaveny dva domky pro invalidy.

Od 70. let 19. století podoba parku v podstatě odpovídá dnešní dispozici.

zámecky park lípa

Památná lípa u vchodu do parku. Obvod kmene 730 cm, odhadovaný věk až 600 let

U severního vchodu do parku nelze přehlédnout památnou lípu srdčitou (lat. Tilia cordata Mill.). Za zmínku stojí úctyhodný obvod kmene o délce 730 cm, který svědčí o velmi vysokém věku lípy, odhaduje se až 600 let. Podle legendy ji vysadil Přemysl II. ze Žerotína.

Alejí lip vedoucí od Penzionu Stará Pošta byl zámecký park propojen s rodinnou hrobkou vízmberské větve rodu Kleinů nacházející se ve svahu nad starým loučenským hřbitovem. Dominantou hrobky, opatřené pseudogotickým litinovým oplocením, je litinová plastika sv. Alžběty, dílo sochaře Fidelise Kimmela (1795 – 1870), bruselského rodáka působícího ve Vídni. Stejná socha se nachází i v parku.

Skvěle udržovaný park byl rodině Kleinů po II. světové válce zkonfiskován. Za éry socialismu park pustl, v 80. létech byl velmi zdevastovaný. Oranžerie byla necitlivě přebudovaná na kulturní dům, rozsáhlé užitkové skleníky byly zničeny, zdemolována byla poustevna, mléčnice i altány. Už v roce 1958 se zřítila socha Neptuna. Ostatní sochy byly převezeny do různých muzeí a depozitářů. Kamenná grotta se rozpadala, až z ní zbyl jen jeden oblouk. Zanedbaná kamenná kašna před zámkem byla v roce 1988 zdemolována.

Od poloviny 90. let začala obec Loučná nad Desnou s postupnou obnovou zámeckého parku. Byly vykáceny plevelné dřeviny, poškozené a přestárlé stromy, např. hodnotný buk červenolistý s průměrem kmenu 170 cm. S finanční pomocí Ministerstva kultury byly opraveny sochy sv. Alžběty a sv. Floriána. V roce 2008 se podařilo obci získat dotaci z tzv. norských fondů. V roce 2010 byl zrenovovaný park otevřen veřejnosti a od té doby je skutečnou chloubou obce.

zámecky park

zámecky park skleníkI zámecká oranžerie se dočkala rekonstrukce, byla slavnostně předána do užívání 12. 12. 2009. Bylo obnoveno prosklení celé jižní stěny, interiér byl uzpůsoben pro potřeby pořádání kulturních a společenských akcí. Slouží jako reprezentativní kulturní dům obce. Prosklená jížní strana nabízí překrásný výhled do parku a na zámek. Není divu, že se tyto prostory staly záhy velmi oblíbeným místem, kde mladé páry slaví svoji svatbu.

Zdroj:

Hošek, Stanislav: Historie zámeckého parku ve Vízmberku. In: Vlastivědný časopis Podesní, č. 8, 2009.

Mareček Jiří, Martínek Pavel, Hošek Stanislav: Loučná nad Desnou a Kouty nad Desnou, historický průvodce. Šumperk, 2005.

Pro milovníky botaniky:

Současná rozloha parku je 12,26 ha. Terén parku je členitý a má dvě výškové úrovně. Horní část má více cenných a zajímavých dřevin. Z našich původních dřevin lze v parku najít pěkné exempláře lip (Tilia cordata a Tilia platyphyllos), javorů (Acer campestre, A. pseudoplatanus, A. platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub letní (Quercus robur), z jehličnanů pak vzrostlé modříny (Larix decidua), jedli bělokorou (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies), borovici lesní (Pinus sylvestris) a tis (Taxus baccata).

Z dalších jehličnanů v parku roste mohutná borovice limba (Pinus cembra), borovice černá (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle kavkazská (Abies nordmanniana), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), smrk pichlavý (Picea pungens), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana).

Sloupovité dřeviny zastupuje topol černý (Populus nigra ʻItalicaʼ) a dub letní (Quercus robur ʻFastigiataʼ). Převislé pak buk (Fagus sylvatica ʻPendulaʼ), jasan (Fraxinus excelsior ʻPendulaʼ) a vrba bílá (Salix alba ʻTristisʼ). V parku se také objevují kultivary červenolistých a stříhanolistých zástupců některých z výše uvedených dřevin. Za zmínku stojí např. atraktivní javor mléč (Acer platanoides ʻPalmatifidumʼ), který není příliš častý.

Dále zde roste vícekmenný šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a jírovec drobnokvětý (A. parviflora), křehovětvec žlutý (Cladrastis kentukea), kaštanovník jedlý (Castanea sativa) či nepříliš známý javor žumenolistý (Acer cissifolium) a další.

Zdroj: https://botany.cz/cs/loucna-nad-desnou/