Praděd

Praděd (1491 m n. m.)

Praděd je se svojí výškou 1491 m n. m. nejvyšší horou Moravy. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Pod vrcholem hory probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce, okres Bruntál.

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Dnešní název, respektive jeho německá verze Altvater, se objevuje na mapě bruntálského panství z roku 1579, hora bývala ale označována i Keylichter Schneeberg (list opavských knížat z roku 1377), příp. Neissner Schneeberg.

Rokem 1721 je označen tříboký hraniční kámen nedaleko vrcholu. Více o něm viz Trojmezník pod vrcholem Pradědu.

Ke konci 18. století se úbočí Pradědu a okolních vrcholů využívalo k pastvě ovcí a krav. Díky tomu zde vyrostly první útulny a horské salaše, které pak od počátku 19. století využívali i první turisté. Turistika se stávala módní záležitostí, v roce 1881 vznikl v Jeseníku Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV – Mährisch-Schlesische Sudetengebirgsverein). Už v roce 1891 tajný rada Callien z Nysy, velký milovník Jeseníků, navrhoval vybudování rozhledny a turistické chaty na Pradědu. V roce 1900 arcivévoda Eugen, majitel bruntálského velkostatku, povolil stavbu rozhledny na svém pozemku s tím, že se bude nazývat Habsburgwarte (strážní věž Habsburků).

Původní kamenná rozhledna na Pradědu

Výstavba věže začala roku 1904 a trvala až do roku 1912, protože díky drsnému klimatu se dalo pracovat jen pár týdnů v roce. Věž postavená v romantickém duchu starého gotického hradu byla vysoká 32,5 m a nesla hrdý název Habsburgerwarte. V přízemí byla k dispozici restaurace a nad ní v sedmi patrech 23 pokojů. K výčepu nápojů sloužila srubová chata u rozhledny. Rozhledna však nebyla nikdy obydlena. Ukázalo se, že byl zvolen špatný materiál na stavbu – kámen z nedalekých tabulových vrchů rychle zvětrával, navíc, snad z úsporných důvodů, neměla rozhledna ani solidní základy. Během první světové války byl provoz zastaven a rozhledna chátrala. Hrozilo její zřícení, a tak byly v letech 1928 až 1934 provedeny velmi nákladné záchranné práce. V roce 1934 byl do haly věže upevněn dřevěný reliéf, který znázorňoval vládce hor – Praděda.

Dřevěná plastika Praděda ze vstupní haly kamenné rozhledny

Po okupaci pohraničí byla přejmenována na Adolf Hitler-Turm. Za druhé světové války ji pro sebe, stejně jako celé okolí Pradědu, zabrala branná moc. Vojáci využívali rozhlednu jako pozorovací hlásku, vybudovali zde meteorologickou stanici. Pro potřeby posádky byla vybudována ubytovna, později nazývaná Poštovní chata, kterou stavěli zajatci a totálně nasazení pracovníci. Ti se také museli vybudovat první kvalitnější cestu na vrchol Pradědu.

Po válce rozhledna chátrala, po celá padesátá léta se jednalo o tom, jak ji zachránit. V roce 1957 musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena veřejnosti. Za bouře 2. května 1959 se rozhledna zřítila. Zbyla tu jen Poštovní chata.

Původní němečtí obyvatelé jesenických hor si siluetu staré kamenné rozhledny oblíbili natolik,že si v nové domovině postavili její napodobeninu. Stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese (něm. Thüringer Wald) v Německu a nese název Altvaterturm. Vnitřní prostory rozhledny se staly muzeem vysídlených obyvatel nejen z Jesenicka, ale z celé východní Evropy.

Pro potřeby šíření rozhlasového a televizního vysílání vyrostl na vrcholu Pradědu provizorní dřevěný stožár, na konci 60. let se začalo uvažovat o výstavbě věže. Podle původních záměrů mělo jít jen o příhradový stožár, jeho údržba v zimě by však byla takřka nemožná. Brněnský architekt Jan Liška navrhl stavbu, která by vyhovovala nejen potřebám vysílání, ale také nárokům návštěvníků hor. Realizace začala v roce 1969 hloubením základové jámy do hloubky 6ti metrů. Po dva roky byla jáma prvořadým nalezištěm nerostů, zejména anatasu. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1980, již od 15. 12. 1979 bylo zahájeno televizní vysílání. Restaurace byla uvedena do provozu až v roce 1983.

Zdroj:

http://www.altvaterturm.de/index.php/bilder

https://hotelpradedvysilac.cz/

Kobza Miroslav: Cestou necestou za tajemstvím Hrubého Jeseníku, Praha: Regia s. r. o., 2015.

Gába, Zdeněk, Možný, Petr: Horské chaty v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích, Štíty: Veduta, 2017.