Jelení studánka

Jelení studánka

Jelení studánka leží v nadmořské výšce 1311 m n. m. a je křižovatkou turistických chodníků. Od dávných dob poskytovala občerstvení nejprve pastevcům, posléze i prvním turistům. Studánka leží téměř přesně v polovině cesty mezi Skřítkem a Ovčárnou, i proto zde hrabě Franz Harrach, majitel janovického paství, nechal v roce 1914 pro výletníky vystavět otevřenou kamennou stavbu s tehdy moderní eternitovou střechou.

Po takové stavbě toužili příznivci horské turistiky již v 19. století, ředitel dvorské opery v Olomouci W. Jahn dokonce v květnu 1890 uspořádal dvě představení, jejichž výtěžek věnoval fondu na výstavbu přístřešku u Jelení studánky.

Myslivci hraběte Harracha upravili pramen a nad ním umístili kamennou desku s nápisem „Na památku 50. výročí sněmu moravsko-slezského mysliveckého spolku ve dnech 27. a 28. července 1896“. Kamenná stavbička stojí nad studánkou dodnes, deska však zmizela po druhé světové válce.

V archivu spisovatelky a sběratelky pověstí Ireny Šindelářové se najde i jedna legenda o Jelení studánce: vypráví o zlatém jelenu, který se chodívá vždy o půlnoci napít vody, potom zabuší svými mohutnými parohy do země tak silně, že z nich vylétne gejzír zlatých hvězdiček. Dopadnou na hladinu studánky a předají vodě dar bohatství. Kdo si touto vodou potře tvář, bude obohacen. Jestli penězi nebo bohatstvím ducha, to legenda neříká.

V sedle mezi Jelení horou a Velkým Májem se dle záznamu ze starých kronik usadil poustevník. Roku 1779 odešel z velehradského kláštera přímo na vrcholy Jeseníků mladý mnich jménem Töpper. Usídlil se na hřebeni, na místě tehdy zvaném Tři studánky. Pokud bychom je chtěli lokalizovat dnes, leží blízko rozcestníku Nad Malým kotlem. A tak mnich, který si zde postavil salaš a malý statek, po několika měsících místo raději opustil i se stádem ovcí a skotu. Stopy jeho marného pokusu zde ale kupodivu zůstaly dodnes. Na pravé straně pěšiny značené zelenou turistickou značkou, která míří ze sedla dolů k Františkově myslivně, spatří cvičené oko pravidelné vyvýšeniny základů někdejších staveb. Jsou patrné také na leteckých snímcích (viz foto).

Zachovala se i legenda: zbožný muž prý jednou seděl na zdejším palouku a rozjímal. Najednou se před ním objevily tři průzračné bytosti. Každá z nich držela v rukou kalich, jedna zlatý, druhá stříbrný a třetí železný. Řekly mnichovi, až zvolí jeden z kalichů a napije se z něho vody. Muž zvolil ten prostřední, stříbrný. Sotva polknul první doušek, vytryskl ze země pramen stříbrně křišťálové vody a ze svahu začal stékat potok. Traduje se, že mnozí z těch, kteří se napili vody ze zdejšího pramene, spatřili, jak se nedaleko studánky objevila postava starého muže, v jehož tváři zářil úsměv. Někdy je prý možné vidět mnichovu tvář i na nebi, mezi oblaky nad Jelení studánkou.