Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku s výstupem na Praděd

Délka:                  25 km
Převýšení:           stoupání 970 m, klesání 836 m
Náročnost:          náročná trasa s velkým převýšením

Autobusem dojedeme na zastávku Rudoltice/Sobotín, motorest Skřítek.

Více o horském sedle Skřítek se dozvíte ZDE.

Od motorestu Skřítek přejdeme hlavní silnici a po zelené turistické značce se vydáme po lesní silničce. Po naší pravici se nachází NPR Rašeliniště Skřítek, z důvodu ochrany rašeliništních rostlin není přístupná. Po půl kilometru dojdeme k rozcestí Nad Skřítkem. Pokračujeme po zelené značce po lesní pěšině. Čekají  nás 3 km prudkého stoupání na Ztracené kameny. Ze Ztracených kamenů se nám nabízí nádherný výhled na údolí říčky Merty a na Sobotínsko a do dáli až k Českomoravské vrchovině.

Kousek nad Ztracenými kameny vystoupíme z lesa na hřeben. Přes vrcholek Pec dojdeme na Pecný, který je vlastně nejjižnějším vrcholem Hrubého Jeseníku, neboť námi právě zdolaná Pec i Ztracené kameny jsou jen pobočnými vrcholky této hory.

Nadmořská výška Pecného (1330 m n. m.) nabízí překrásný výhled na obě strany hřebene. Dalším vrcholem hřebenu je Břidličná hora (1358 m n. m.), nalevo od vrcholové skály svah klesá extrémně strmě do údolí Merty, je pokrytý kamennými moři a proudy, největšími v jesenické oblasti. Je to místo výskytu kamzíka horského, byl tu spatřen i rys ostrovid, který tu ale zřejmě nesídlí trvale.

Přicházíme k Jelení studánce, prameni s vynikající vodou.Cestou z Jelení studánky na Velký Máj (1384 m n. m.) se napravo pod námi nacházejí lavinové svahy Malého kotle. Dále pod vrcholem Kamzičníku (1420 m n. m.) již na téže straně strmě padají lavinové svahy Velkého kotle, přírodní botanické zahrady Jeseníků.

Cesta stoupá ke druhému nejvyššímu vrcholu Moravy –  k Vysoké holi (1464 m n. m.). Vysoká hole je netypický kopec – spíše náhorní plošina – o rozloze téměř 20 hektarů. Stejně jako na Pradědu, i na Vysoké holi najdeme hraniční kámen – pískovcový trojmezník z roku 1681, který připomíná hranici tří historických panství: bruntálského, janovického a losinského.

Další historické, vojenské i letecké zajímavosti o Vysoké holi si můžete přečíst ZDE.

Bočním vrcholem Vysoké hole jsou Petrovy kameny (1438) s typickým mrazovým skalním srubem dosahujícím výšky 7 metrů a šířky asi 25 m.  Tato třetí nejvyšší hora Jeseníků i celé Moravy je v současnosti součástí Národní přírodní rezervace Praděd uzavřenou veřejnosti. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin, např. vrba bylinná, nejmenší dřevina rostoucí v České republice, vzácné mechy a lišejníky a zejména dva jesenické endemické druhy: zvonek jesenický a lipnice jesenická.

Petrovy kameny se neblaze proslavily v souvislosti s čarodějnickými procesy ve druhé polovině 17. století, ovšem nesčetné pověsti dokazují, že toto místo dráždilo lidskou fantazii odedávna – více o historických událostech na Petrových kamenech se dozvíte ZDE.

Nyní nás čeká prudké klesání na Ovčárnu – během 1,2 km sestoupíme o 130 výškových metrů.

V okolí Ovčárny je silná koncentrace ubytovacích a stravovacích zařízení, není od věci se v některém z nich posílit, polovina cesty je ještě před námi. Pokud již jste cestou tak utrmácení, že si dál netroufáte, je možné využít kyvadlovou autobusovou dopravu z Ovčárny na Hvězdu a nabrat síly v blízké Karlově Studánce.

Od Ovčárny pokračujeme po asfaltové silnici, která vede až na vrchol Pradědu. Po chvíli dojdeme k rozcestí, kde můžeme odbočit po modré značce k chatě Barborka. Po levé straně míjíme pod svahem ukrytý Sporthotel Kurzovní. Z levé strany se přidruží modrá značka z Divokého dolu, která nás bude doprovázet až na vrchol Pradědu. Mineme odbočku na Švýcárnu, po níž budeme zanedlouho pokračovat v cestě, nyní však vystoupáme na Střechu Moravy.

Kousek pod vrcholem nás po pravici upoutá historický trojmezník. Jedná se o hraniční kámen z roku 1721, který vyznačoval hranice tří panství – více o něm ZDE.

Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.), nejvyšší hory Moravy a druhé nejvyšší hory České republiky, se od roku 1979 tyčí vysílač opatřený vyhlídkovou plošinou. Se svojí výškou 146 m se jedná o nejvyšší pevný bod České republiky. U paty vysílače je kruhová budova s třemi křídly vybíhajícími do stran. Symbolizují tři jesenické hřebeny, které vybíhají z Pradědu. V jednom z křídel budovy je restaurace (nejvýše položená celoročně provozovaná restaurace v ČR), ve druhé hotel a turistická ubytovna a třetí křídlo slouží jako technické zázemí.

Skvělé rozhledy nabízí ve výšce 73 m nad zemí vyhlídková plošina na vysílací věži – z nadmořské výšky 1564 m n. m. zahlédneme Krkonoše (vzdálené 126 km), Beskydy (105 km), Malou Fatru (150 km). Při dobré viditelnosti můžeme spatřit i vrcholky Vysokých Tater (230 km). Vyhlídková plošina je pro turisty přístupná dvěma výtahy, jejichž zajímavostí je, že v případě poruchy jednoho výtahu je možno přestoupit do druhého. Naleznete tu i stálou expozici dřevných turistických známek, které vznikají nedaleko v Janovicích u Rýmařova.

Ve výšce 1613 m n. m. je veřejnosti nepřístupný ochoz – zde už jsme nad úrovní nejvyšší české hory Sněžky.

Vrchol Pradědu zdobila v minulosti romantická vyhlídková věž, jejíž repliku zbudovali odsunutí Němci v roce 2004 v Durynském lese, pojmenovali ji Altvaterturm – Pradědova věž. Více o tom, i o historii původní a současné věže se dozvíte ZDE.

Z Pradědu se vracíme stejnou cestou až k informačnímu místu Praděd rozcestí. Zde se vydáme doprava a červená značka nás dovede k chatě Švýcárna. Od chaty se nám přes údolí Divoké Desné otevírá výhled na masiv Mravenečníku a horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.

Více o chatě Švýcárna si můžete přečíst ZDE.

Od Švýcárny pokračujeme po souběhu značených cest až na rozcestí Slatě. Zde odbočuje zelená značka do Koutů nad Desnou, my pokračujeme po červené na Velký a Malý Jezerník. Cesta vede po haťových chodníčcích přes rašelinové mokřiny, místy je možné spatřit jezírka s vodou zbarvenou rašelinou do temna. Ze sedla Pod Malým Jezerníkem vystoupáme na Výrovku (1167 m n. m.). Klesáme na Klínovec, stejnojmenná hora (Velký Klínovec 1164 m n. m.) má vrchol nad tímto orientačním bodem. Na Velkém Klínovci je horní stanice lyžařského vleku. Sjezdovky tohoto lyžařského areálu budeme protínat při závěrečném klesání na Červenohorské sedlo, hlavní silnici Šumperk – Jeseník , překonáme přes lávku a dorazíme do rekreačního střediska Červenohorské sedlo. Zde naše túra končí. Na cestu zpět využijeme autobusový spoj nebo je možno po žluté sestoupat do Koutů nad Desnou pěšky. K vlakovému nádraží Kouty nad Desnou je to odsud 6 km. Cestou můžete obdivovat odvahu starých formanů, kteří právě tudy v polovině 19. století zdolávali Červenohorské sedlo.

Více o historii budování silnice přes Červenohorské sedlo a rozvoji turistiky v této oblasti se dozvíte ZDE.